|
|
Soukromoprávní hranice svobody projevu v médiích se zřetelem na judikaturu: srovnání české a německé právní úpravy
Kočicová, Věra ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
v českém jazyce Účelem mé práce je analyzovat soukromoprávní hranice svobody projevu v médiích, a to se zřetelem na judikaturu. Práce je zaměřena na hranice svobody projevu ve vztahu k fyzickým osobám. Zvláštní důraz je kladen na komparativní metodu, neboť si práce určila za cíl srovnat právní úpravu českou a německou. Pokusila jsem se v ní zhodnotit, do jaké míry se obě právní úpravy překrývají, co je jim společné a v čem se naopak liší, případně do jaké míry se mohou právní řády vzájemně inspirovat. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, vedle nich obsahuje ještě úvod a závěr. První kapitola se skládá ze dvou částí. V první části jsou popsána média, jejich základní vymezení a charakteristika, včetně jejich úlohy a funkce v judikatuře soudů. Druhá část pojednává o vymezení, ústavním zakotvení a systematice "komunikačních" základních práv a svobod - svobodě projevu, právu na informace a svobodě tisku (médií). Druhá kapitola se zaměřuje na ochranu osobnosti v mediálním kontextu. V první části je přiblížen její význam a ústavní zakotvení, ve druhé jsou pak charakterizována jednotlivá dílčí osobnostní práva, ve třetí části je pojednáno o postmortální ochraně osobnosti. Ve třetí kapitole jsou vymezena kritéria, která by měla být zohledněna při vyvažování práv v případě kolize svobody projevu s...
|
|
|
Vývoj tisku v Itálii v období 1943-1956
Kučerová, Monika ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Vývoj tisku v Itálii v letech 1943-1950" je analýzou historických podmínek vydávání médií v Itálii v období po porážce fašismu. Je pokusem zrekonstruovat hlavní události, které se odehrály v oblasti tištěných médií, především denního tisku, v období po porážce fašismu a po konci druhé světové války. Mapuje vztahy médií s politickou a ekonomickou mocí. Pojednává o systému tisku a o tom, kdo a za jakých podmínek mohl v daném období vykonávat žurnalistickou práci. Přibližuje způsob, jakým byli novináři organizováni. Práce je uvozena stručným historickým přehledem společenské situace v období nástupu, vzestupu a pádu totalitního režimu. Po vítězství nad fašismem a nacismem byla Itálie postavena před těžký úkol - vypořádat se s minulostí a stanovit nová pravidla. Pokus o očistu společnosti a médií (tzv. očista novinářského stavu) byl dlouhým a komplikovaným procesem. Práce zjišťuje, jakými tématy se novináři zabývali a jaká byla východiska takových diskusí. Poválečné období, uzavřené volebním úspěchem Křesťanské Demokracie, nastartovalo novou etapu politického vývoje a zlepšování hospodářské situace. S tím došlo k dalším změnám ve struktuře tisku.
|
|
|
Aféra Pentagon Papers. Od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování a filmovým recenzím
Hejduk, Adam ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Doležal, Aleš (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Aféra Pentagon Papers - Od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování a filmovým recenzím" poskytuje detailní popis tzv. aféry Pentagon Papers, která spočívala ve zveřejnění tajné vládní studie o americkém zapojení ve Vietnamské válce v předním americkém tisku. Pro lepší pochopení příčin této aféry, je v práci popsán historický kontext Studené a Vietnamské války. Proces, kterým se tajná studie dostala až na titulní stránky The New York Times, The Washington Post a mnoha dalších amerických novin je objasněn skrze život Daniela Ellsberga, který dlouho dobu pro americkou vládu pracoval a stal se krádeží a zveřejněním tajné studie první whistleblowerem. V rámci práce je také analyzován obraz, který celé aféře vytvořil československý tisk, konkrétně Rudé právo, které aféru použilo pro komunistickou propagandu vládnoucí Komunistické strany. Součástí práce je také dramaturgická analýza dosud nejnovějšího filmového ztvárnění této aféry, a to filmu The Post z roku 2017 a je posouzena jeho autentičnost, co se týče ztvárnění klíčových postav a shody se skutečnými historickými událostmi. Stručně se práce také věnuje analýze vybraných hodnocení tohoto filmu, a to jak z divácké sféry, tak ze strany filmových kritiků. Ústředním tématem, které prochází celou prací je svoboda tisku,...
|
|
|
Svoboda slova 2.0 - pojetí svobody slova u současných českých novinářů
Ostrá, Alžběta ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Magisterská práce nazvaná Svoboda slova 2.0 - pojetí svobody slova u současných českých novinářů se zabývá aktuálním pojetí fenoménu svobody slova v českém mediálním prostředí, konkrétně v oblasti periodického tisku. Kontext svobody slova práce zkoumá sociologického a filozofického pohledu, právního řádu, jenž svobodu projevu českých médiích reguluje. Důraz je kladen na roli tisku v cké společnosti a potřebu svobody slova pro její správné fungování. Nejsou opomenuty ani vlivy zasahující do novinářské autonomie a fenomén autocenzury jako významné restrikce omezující novinářskou svobodu projevu. Práce nabízí aktuální stav svobody slova dle neziskových organizací Freedom House a Reporters Without Borders a zaměřuje se i na nedávné kauzy spojené s ovlivňováním mediálního obsahu ze strany vlastníků České republice. Provedený výzkum předkládá názory 10 etablovaných českých novinářů a potvrzuje předpoklady řady zahraničních studií, tj. že významnými omezujícími slova jsou především ekonomické subjekty jako inzerenti či mediální partneři, a také sami novináři vlastní autoregulací.
|
|
|
Boj o svobodu tisku: Bádensko a německý liberalismus ve 30. letech 19. století
Návojová, Kateřina ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá politickou a specifickou mediální situací v roce 1832 v Bádenském velkovévodství s důrazem na šíření liberálních idejí a jejich snahou ovlivnit veřejnost prostřednictvím jednoho typického německého listu této doby. Během šesti měsíců se v Bádenském velkovévodství nacházela mimořádná situace, kdy byla omezena cenzura, a pro novináře se tak náhle objevily nečekané možnosti. Jako reakce na potlačení cenzury vznikl i opoziční deník Der Freisinnige. Ačkoliv jeho existence byla krátkodobá, jsou v něm patrné a dobře pozorovatelné projevy liberálních hodnot a reflexe tehdejších názorů. Tento deník byl ve své době důležitější a mocnější než jakýkoli jiný, protože spolupracoval s jedním z hlavních iniciátorů liberalismu, Karlem von Rotteckem. Tento přední liberální iniciátor byl také aktivní v politice. Právě spojení těchto dvou rolí bylo velice mocné. Svoboda slova chápána jako jeden z hlavních liberálních požadavků umožňovala praktické prosazování liberálních myšlenek skrze média, a tedy jejich propagaci mezi občany. Tato případová studie věnuje pozornost tomuto speciálnímu dění v rámci liberálního smýšlení a svobody tisku. Politický a společenský kontext je vztažen na dění v období mezi lety 1815 až 1832 v Bádenském velkovévodství i bývalém Německém spolku. Současně se práce...
|
|
|
Komparace mediálního prostředí Hongkongu a Singapuru
Cápová, Michaela ; Klvaňa, Tomáš (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce se zabývá aktuální situací mediálních prostředí dvou vybraných států jihovýchodní Asie - Hongkongu, zvláštní správní oblasti Čínské lidové republiky, a Singapuru. Hlavním cílem textu je provést komparaci mediálních prostředí těchto dvou států a zejména se zaměřit na svobodu médií. Komparace je založena na definici jejich politických systémů, ústav a jejich reálného dodržování, stejně jako na datech zveřejněných mezinárodními organizacemi zaměřujícími se na svobodu tisku a svobodu slova. Veškerá zjištění budou doložena příklady ze současnosti. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První teoretická část definuje základní pojmy a předkládá indexy měření svobody tisku, nastiňuje koncept asijských hodnot a teorii občanské společnosti. Deskriptivní část nabízí stručný popis dějin a politických systémů obou států a představuje jejich ústavy, zákony či pravomoci politických představitelů. Třetí část diplomové práce popisuje mediální prostředí obou států a roli tamních médií. Analytická část pak provádí komparaci mediálního prostředí Hongkongu a Singapuru. Zaměřuje se na to, zda může být potlačování svobody médií do určité míry prospěšné pro prosperitu státu. Práce vychází jak z primárních zdrojů, tedy z ústav Hongkongu a Singapuru a jejich zákonů, tak z odborných textů, článků a...
|
|
|
Vývoj tisku v Itálii v období 1943-1956
Kučerová, Monika ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Vývoj tisku v Itálii v letech 1943-1950" je analýzou historických podmínek vydávání médií v Itálii v období po porážce fašismu. Je pokusem zrekonstruovat hlavní události, které se odehrály v oblasti tištěných médií, především denního tisku, v období po porážce fašismu a po konci druhé světové války. Mapuje vztahy médií s politickou a ekonomickou mocí. Pojednává o systému tisku a o tom, kdo a za jakých podmínek mohl v daném období vykonávat žurnalistickou práci. Přibližuje způsob, jakým byli novináři organizováni. Práce je uvozena stručným historickým přehledem společenské situace v období nástupu, vzestupu a pádu totalitního režimu. Po vítězství nad fašismem a nacismem byla Itálie postavena před těžký úkol - vypořádat se s minulostí a stanovit nová pravidla. Pokus o očistu společnosti a médií (tzv. očista novinářského stavu) byl dlouhým a komplikovaným procesem. Práce zjišťuje, jakými tématy se novináři zabývali a jaká byla východiska takových diskusí. Poválečné období, uzavřené volebním úspěchem Křesťanské Demokracie, nastartovalo novou etapu politického vývoje a zlepšování hospodářské situace. S tím došlo k dalším změnám ve struktuře tisku.
|
|
|
Soukromoprávní hranice svobody projevu v médiích se zřetelem na judikaturu: srovnání české a německé právní úpravy
Kočicová, Věra ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
v českém jazyce Účelem mé práce je analyzovat soukromoprávní hranice svobody projevu v médiích, a to se zřetelem na judikaturu. Práce je zaměřena na hranice svobody projevu ve vztahu k fyzickým osobám. Zvláštní důraz je kladen na komparativní metodu, neboť si práce určila za cíl srovnat právní úpravu českou a německou. Pokusila jsem se v ní zhodnotit, do jaké míry se obě právní úpravy překrývají, co je jim společné a v čem se naopak liší, případně do jaké míry se mohou právní řády vzájemně inspirovat. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, vedle nich obsahuje ještě úvod a závěr. První kapitola se skládá ze dvou částí. V první části jsou popsána média, jejich základní vymezení a charakteristika, včetně jejich úlohy a funkce v judikatuře soudů. Druhá část pojednává o vymezení, ústavním zakotvení a systematice "komunikačních" základních práv a svobod - svobodě projevu, právu na informace a svobodě tisku (médií). Druhá kapitola se zaměřuje na ochranu osobnosti v mediálním kontextu. V první části je přiblížen její význam a ústavní zakotvení, ve druhé jsou pak charakterizována jednotlivá dílčí osobnostní práva, ve třetí části je pojednáno o postmortální ochraně osobnosti. Ve třetí kapitole jsou vymezena kritéria, která by měla být zohledněna při vyvažování práv v případě kolize svobody projevu s...
|
host ::
RSS.